Novomlýnské nádrže

Za severní hranicí CHKO Pálava se nachází kaskáda tří vodních nádrží, které byly na dolním toku Dyje vybudovány v letech 1975 - 1989 na ploše 3 226 ha. Důvodem k jejich vybudování byla snaha zabránit případným povodním, slouží však také k chovu ryb, k rekreaci a provozování vodních sportů. Negativní stránkou vzniku nádrží byla ztráta nenahraditelného lužního lesa a změna celkového charakteru krajiny. V okolí těchto nádrží jsou ideální podmínky pro pěstování révy vinné a ovocnářství, což je rovněž významným rysem této oblasti. Stala se také jednou z nejvýznamnějších rybářských lokalit celé jižní Moravy.

Původně byl v místě nádrží překrásný lužní komplex. Když byly místo něj na konci 80. let napuštěny tři umělé nádrže, převládal mezi ochránci přírody pocit zmaru. Příroda se však alespoň částečně navrátila a střední Věstonická nádrž byla po několika letech vyhlášena za rezervaci.

Komplex nádrží dnes díky své ploše a poloze představuje nejvýznamnější zimoviště pro některé severské druhy husí, kterých tu lze pozorovat až 30 tisíc kusů. K vidění tu je také několik desítek mořských orlů, kteří zde zimují. Na malých ostrůvcích pak každoročně hnízdí husy velké, kachny divoké, chocholačky, zrzohlávky a další druhy kachen. Jsou zde mnohatisícové kolonie racků chechtavých, mezi nimiž lze rozeznat i rybáky obecné, racky bouřní i černohlavé. V létě lze zahlédnout mnohé druhy bahňáků a elegantní bílé i červené volavky. V zimě tu lze pozorovat severské kachny, morčáky velké a bílé, hoholy severní, severské husy polní a běločelé. Toto druhové bohatství ptactva je ovšem pouhou náhradou za původní jedinečné lužní lesy, které jsou dnes k vidění pouze na soutoku řek Jihlavy a Svratky. Zde se nachází přírodní památka Dolní Mušovský luh, chránící zbytek tvrdého lužního lesa a porosty ladoňky vídeňské, která zde rozkvétá časně zjara. V jeho blízkosti se nachází další přírodní památka Betlém, která se v době napuštění střední nádrže stala významným útočištěm pro četné druhy živočichů, zejména obojživelníků, kteří migrovali ze zátopové oblasti. Za čtvrtstoletí pak v Betlémě vznikl přirozeným vývojem unikátní soubor suchomilných, vlhkomilných i mokřadních biotopů, připomínající vitalitou a druhovým bohatstvím lokality zatopené mušovskými nádržemi a slouží tak jako modelový příklad pozoruhodné samoobnovovací schopnosti lužní krajiny. 
Horní (Mušovská) nádrž (Nové Mlýny I.) byla napuštěna v roce 1979 a zabírá plochu 531 ha (délka hráze 2 484m, max. hloubka 4m). Tato nádrž nese jméno zaniklé obce Mušov, která se však nacházela v místě střední nádrže. Na severní straně Mušovské nádrže byl vybudován rekreační areál ATC Merkur Pasohlávky. Nad ním se zdvihá vrch Hradisko, kde byly objeveny zbytky římské stanice z 2. století n.l..

Na území střední (Věstonické) nádrže (Nové Mlýny II.) byla roku 1994 vyhlášena přírodní rezervace Věstonická nádrž. Po hrázi vede silnice spojující obce Dolní Věstonice a Strachotín. Nádrž má plochu 1 033 ha a její maximální hloubka dosahuje 5,3m. Na jednom ze dvou ostrovů, které zde vznikly po napuštění nádrže, stojí zbytky kostela sv. Linharta, který byl součástí dnes již zatopené obce Mušov. Sv. Linhart byl poustevník žijící asi v 6. století, který se proslavil četnými zázraky a byl patronem vězňů. Kostel je původně románská stavba z přelomu 12. a 13. století. Ve 14. století byl přestavěn v gotickém stylu, takže z původní stavby se dochovala jižní stěna s románským portálem a okny. Při průzkumu již odsvěceného kostela v dnešní barokní podobě, byly odkryty gotické nástěnné malby a také malba z první poloviny 16. století. Kostel, který je pravděpodobně nejstarší románskou církevní stavbou na Břeclavsku, byl v roce 1999 bezplatně převeden obci Ivaň, poté byl 23. ledna 2013 opět bezplatně převeden obci Pasohlávky. Svou historickou i stavební hodnotou s románským jádrem a gotickou přestavbou se tak památka dodnes řadí k nejstarším a velmi vzácným kulturním památkám na jihu Moravy.
Druhý ostrov je archeologickou lokalitou, na níž bylo objeveno více než dva tisíce hrobů z období Velkomoravské říše.

Největší ze tří Novomlýnských nádrží je Dolní (Novomlýnská) nádrž (Nové Mlýny III.) s plochou 1 668 ha s maximální hloubkou 7,8m.