O obci

Malebná obec Pasohlávky leží přímo u břehu Novomlýnských nádrží. Je známá téměř po celé republice především díky největšímu kempu v ČR (Autokemp Merkur Pasohlávky) a také aquaparku Aqualand Moravia, který naleznete hned u hlavního vstupu do kempu.

Není to ale zdaleka všechno, co může tato obec nabídnout. Pasohlávky jsou doslova perlou na břehu nádrží, která nabízí spousty krásných cyklostezek, výletů do okolí s nádhernými výhledy (například Pálavské vrchy). V neposlední řadě jsme především moravskou obcí, tak zde nesmí chybět místní vinaři s jejich nádhernými vinicemi a vinnými sklípky.

Toto všechno je jen zlomek toho, co můžete u nás vyzkoušet. Pasohlávky se nedají popsat slovy, jsou potřeba zažít na vlastní kůži.

Historie obce

Obec je ve starých písemných pramenech zmiňována jako Uherčice na Bílém břehu (odtud odvozen i pozdější německý název Weisstätten). V roce 1276 patřila dolnokounickému klášteru, který ji tehdy získal od staroboleslavské kapituly. Vesnice byla pravděpodobně kolonizačního původu a její osu tvořila komunikace, která se ve východní části rozšiřovala v náves, na níž stála kaple. V době válek během 15. století zpustla a znovu osídlena byla až v polovině 16. století, kdy se tu usadilo nově příchozí charvatské obyvatelstvo. V roce 1574 zde bylo třiatřicet usedlíků a jeden obecní grunt. Po Bílé hoře ves propadla konfiskaci a získal ji kardinál František z Ditrichštejna, který ji natrvalo připojil k vlasatickému statku, jenž příslušel k dolnokounickému panství. V době Třicetileté války byla ves velmi poničená a patřila k těm nejzničenějším v celém břeclavském okrese. Z původních třiačtyřiceti usedlíků válku přežilo pouze devět. Obnova vesnice však probíhala velmi rychle a na počátku 18. století zde žilo už 48 usedlíků. Při sčítání lidu v roce 1763 měla obec celkem 397 obyvatel, z toho bylo osmdesát rodin selských a šestadvacet podružských. Nejvyššího počtu dosáhlo zdejší obyvatelstvo v roce 1930, kdy tu žilo celkem 1 021 osob. K 1. lednu 2015 bylo v obci nahlášeno k trvalému pobytu celkem 743 osob.

Poté, co v roce 1850 vznikla nová politická správa rakouské monarchie, Pasohlávky se staly součástí soudního a politického okresu Mikulov, v jehož správě zůstaly až do roku 1960, tedy do doby, kdy vznikl okres Břeclav. S tímto politickým začleněním prožila vesnice i okupaci německou armádou 8. října 1938 a také konec války 7. května 1945.

Před válkou žilo v Pasohlávkách převážně německé obyvatelstvo (93,6 %), které patřilo k nacionálně nejuvědomělejším v celém tehdejším mikulovském okrese. Proto bylo po válce odsunuto a jeho majetek byl konfiskován. Této konfiskaci propadlo z 1 594 ha půdy plných 1 549,3 ha a z 242 popisných čísel 230 domů. Přestože byla obec dobyta až na samém konci války a patřila k posledním okupovaným místům na Mikulovsku, tvrdě se o ni bojovalo. Přitom bylo zničeno 162 domů a dalších dvaasedmdesát jich bylo těžce poškozeno. I proto přišlo během let 1945 - 1964 do obce pouze sedmatřicet rodin a i přes dosídlení počet obyvatel silně poklesl. V roce 1950 žilo v obci pouze 282 osob, tj. 27,6 % předválečného počtu.

Vesnici zasáhly správní změny v souvislosti s výstavbou Novomlýnských jezer. V důsledku připravované fyzické likvidace obce Mušov byl v roce 1976 v Pasohlávkách vytvořen společný Místní národní výbor obou obcí, který byl zrušen k 1. lednu 1980 po zániku Mušova. Právě do Pasohlávek (a také do Pohořelic) se přestěhovala velká část mušovských občanů.

Obecní budovy

Fara

Vznikla ve vsi zřejmě záhy po jejím založení a je zmíněna již v roce 1276. V 16. století zde převládalo nekatolické náboženství a v roce 1612 se tu dokonce usadili novokřtěnci a zřídili si tady svůj společný dům. Byli odsud vypuzeni po vydání císařského výnosu namířeného proti všem nekatolíkům v roce 1622 (poslední zmínka o jejich komunitě z roku 1620). Farní úřad byl v obci obnoven v roce 1885.

Kostel sv. Anny:

Na návsi původně stála kaple sv. Ducha, která byla v roce 1675 přestavěna a pravděpodobně v této souvislosti zasvěcena sv. Anně. O tomto zasvěcení se však píše až v roce 1691. Na kostel pak byla kaple rozšířena v roce 1811 a o sedm let později byla přistavěna věž. U kostela stojí památkově chráněná plastika sv. Jana Nepomuckého z druhé poloviny 18. století.

Škola

V obci byla zřízena v roce 1788 a nová školní budova byla postavena v roce 1883. Současná budova mateřské a základní školy byla postavena v roce 1993. Od 1. ledna 2011 patří škola pod ředitelství ZŠ Pohořelice, do té doby spadala pod ředitelství ZŠ Drnholec. V Pasohlávkách mohou děti navštěvovat 1. a 2. třídu, další ročníky navštěvují v Pohořelicích.

Znak obce

V minulosti se obecní pečeť skládala ze symbolů raka (symbolizoval blízkost Dyje) a vinařského nože (symbol vinařství). Nový znak byl obci udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny dne 19. června 1995. Tento nový znak zohledňuje i nástupnictví vesničky Mušov: dělený štít - v horní stříbrné polovině nad modrou vlnitou patou červený ležící rak, spodní polovina červeno - stříbrně polcená - vpravo stříbrný vinařský nůž s hnědou střenkou, vlevo dřevěná loďka, v níž vyrůstají z jednoho stonku dvě překřížené ratolesti zakončené žaludem, vše v přirozené barvě. Právě ona loďka s motivem dubových ratolestí se žaludy pochází ze starého mušovského znaku.

Prapor

Ten byl obci udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny č. 23 z 19. února 1998. List tvoří dva pruhy- bílý a modrý. V žerďové polovině pruhu je červený rak s klepety k žerdi. Poměr stran listu je 2:3.

Památky v katastru obce:

Hradisko:

Hradisko je nejvyšším místem v okolí Pasohlávek (220 m n.m.). Tato lokalita je známá především svými nálezy římských mincí ze 17. a 18. století. Že se jedná o pozůstatky pobytu římského vojska, prozradil výzkum v letech 1926 - 1928. Ve dvacátých letech dvacátého století zde bylo objeveno i římské vojenské ležení z doby vlády římského císaře Marka Aurelia s množstvím zděných staveb. Stavby byly vojenského charakteru a podle nálezů lze usuzovat i přítomnost vysokých vojenských důstojníků X. římské legie. Tento tábor byl součástí X. římské legie, která sídlila od počátku 2. století n.l. ve Vindoboně (dnešní Vídeň) a tábor využívala patrně až do uzavření míru před koncem 2. století n.l., kdy skončily Markomanské války. Opěrný bod římského vojska byl vystavěn z pálených cihel označených písmeny římské legie Legio decima Gemina Pia Fidelis z Vindobony.

Kostel sv. Linharta:

Kostel leží na ostrově ve Střední Novomlýnské nádrži. Je to jediný pozůstatek starobylé obce Mušov, který má významnou kulturně - historickou hodnotu. Kostel sv. Linharta je původně románská stavba z přelomu 12. a 13. století. Ve 14. století byla přestavěna ve stylu gotiky. Z původní stavby se dochovala jižní stěna lodi s románským portálem a okny. Při průzkumu již odsvěceného kostela v dnešní barokní podobě, byly odkryty gotické nástěnné malby a také malba z první poloviny 16. století.